CYKLO SOUSTŘEDĚNÍ VOLARY

26. července se většina našich soviček přesunula do Volar (Jihočeský kraj) na tradiční cyklistické soustředění. Už po několikáté jsme spojili síly s triatlonovým oddílem Road2Kona, a tak nás do Resortu Kadleců dorazilo kolem padesáti.

Základní program byl následující:

7:30 budíček

8:00 snídaně

9:00 kolo

13-14 oběd

16-18:30 hry venku

18:30 večeře

22:00 večerka

První tři dny byl program narušován nevlídným počasím, které nám bránilo vyrazit na kola už ráno. V úterý se počasí konečně umoudřilo a bylo možné dodržovat denní program. Na kola se vyjíždělo ve 4 pelotonech rozřazených podle věku a výkonnosti na kole.

Nejstarší skupině pravidelně přesahoval čas etapy 4 hodiny a měla tak co dělat, aby vůbec stihla oběd a neminul ji ani nějaký ten "slejvák". Dost často byla cesta, naplánovaná Honzou Strangmüllerem, plná kořenů a těžkého terénu.

2. skupina jezdila, pod vedením pana profesora Jirky Landsmanna a Kuby Kačerovského, etapy kolem 50-60 kilometrů, a ani ta se nevyhnula občasným přeháňkám a blátu.

3. skupina složená už z mladších závodníků si to rozdávala pod dohledem Šárky Landsmannové, Radka Nováka a Libora Štědroně na etapách kolem 30 kilometrů a jedna delší byla dokonce i za pomoci vlaku.

4. nejmladší skupina téměř kopírovala etapy od skupiny 3, a pro některé to byly první etapy na kole v životě. Pod taktovkou paní trenérky Bláhové, Venturové, její dcery Monči a Romana Ftorka šlo všechno hladce a bez problémů.

Po každé etapě následovalo fandění českým plavcům na Mistrovství světa v Singapuru a nasledný zasloužený odpočinek. Odpoledne patřilo sportovním utkáním, převážně fotbalu nebo volejbalu. Mladší poznávali starší a starší zas možná jejich budoucí spoluplavce.

Jedno odpoledne bylo věnováno soutěži ve skládání krabic na pizzu. Do soutěže se zapojili všichni včetně trenérů a dokonce i majitelů resortu. Nikoho nepřekvapilo, že zvítězil tým domácích a v závěsu za nimi mužský trenérský tým. Na 3. pozici skončil ženský trenérský tým. Mezi dětmi pozvedl pomyslnou trofej tým pod vedením kapitána Ondry Černohouse a vysloužili si tak odměnu v podobě dvou pizz.

Čtvrteční den patřil lodím. Rozdělení méně zkušených a otrkaných vodáků do jednotlivých lodí místy haprovalo, ale obě flotily (ranní polovina a odpolední polovina) se nakonec šťastně dostaly ze startu v Pěkné do cíle v Nové Peci. Některá plavidla byla sice potopena, avšak rychle zachráněna a vysušena a nikdo tak nepřišel k úrazu.

Mezi nováčky u nás v oddíle byla i Věrka "Třešeň" Kratochvílová, pro kterou to bylo její první soustředění se sovičkami a zde jsou některé její poznatky:

Splnilo soustředění tvá očekávání?

"Ano, bylo to trochu náročnější než jsem čekala, ale bylo to skvělý."

Jak ti seděla změna z bazénu na kolo?

"Na začátku jsem s kolem trochu bojovala, ale postupně jsme si porozuměli a bylo to vpohodě."

Dříve si dělala skoky do vody, tak jaký byl pro tebe největší rozdíl mezi soustředěním s plavci a skokany?

"Největší rozdíl jsem vnímala v rozmanitosti všech sportů, které jsme tu dělali. Není to jen o plavání na rozdíl od skoků, kde se pořád řešily jen skoky."

Co tě tady nejvíc bavilo?

"Moc mě bavilo odpolední hraní fotbalu, obzvlášť kvůli rivalitě s kluky."

Jako každý rok jsme zakončili soustředění v Dolní Vltavici na závodech Českého poháru v dálkovém plavání. Na Lipně letos panovaly brutální podmínky a pro mladé sovičky, které absolvovaly své první závody venku to byla zkouška ohněm. Respektive ledem. Voda kolem 19 stupňů a vzduch pod hranicí 20 ještě se silnými vlnami připravily tvrdé dálkařské podmínky. Zachranáři měli plné ruce práce a závodní okruh občas vypadal jak MHD. Každý kdo nastoupil na start, šel do velkého nekomfortu. A ti co závod dokončili, jsou hrdinové a sáhli si na své fyzické dno, které možná ani neznali. I tak v těchto nelehkých podmínkách se dařilo nejen zkušeným plavcům. I některé mladší sovičky vybojovaly cenné medaile, a kdo ví jestli z nich nakonec nevyrostou úspěšní dálkoví plavci.